|
|
Dopady odlesňování horských oblastí západní Afriky na biodiverzitu
Stříbrská, Eliška ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Vysoká míra odlesňování je celosvětovým problémem, který se negativně projevuje nejen na diverzitě mnoha druhů rostlin a živočichů, ale také na lokálních a globálních klimatických podmínkách. Obzvlášť palčivá je tato problematika v oblastech s vysokou mírou endemismu, kterými jsou i zalesněné oblasti hor západní Afriky. Ty se navíc vyznačují titulem nejvíce fragmentovaných a odlesňovaných hor v Africe. Dopady na tamní organismy jsou povětšinou negativní. Dochází ke ztrátě jejich habitatů a k nemožnosti migrace z izolovaných oblastí, k odloučení druhů živočichů a rostlin, kteří jsou na sobě životně závislí a k celkovým změnám ve složení ekosystému. Tyto změny mají pak dopady na stabilitu ekosystému a vzniká řetězová reakce, kterou lze jen stěží zastavit. Jsou i některé pozitivní dopady, které působí na generalisty, neboli na druhy, které nejsou specializované na určitý druh potravy nebo prostředí. Tyto druhy však nejsou zájmem primární ochrany. Negativní dopad je tedy převládajícím ve spojitosti s endemicky se vyskytujícími taxony. Následky odlesňování pociťují i místní obyvatelé, jejichž život je ovlivněn prodlužujícími a zintenzivňujícími se suchy, sesuvy půdy a nemožností spoléhat se na les jakožto na místo pro obživu. Aby bylo možné situaci změnit, musí dojít k zásadním změnám ve finanční...
|
|
|
Budování hotspotů s cílem posílit po Arabském jaru společnou ostrahu hranic
Svoboda, David ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce Budování hotspotů s cílem posílit po Arabském jaru společnou ostrahu hranic se věnuje analýze toho, jak záchytná centra (hotspoty) v Itálii a Řecku přispěly ke zmírnění migrační krize v Evropské unii, která v Evropě vyústila po událostech tzv. arabského jara. Tato analýza pracuje s daty, jako jsou počet migrantů v Řecku a Itálie, žádosti o azyl, s důrazem na roky 2015-2017. Tato práce pracuje na ověření těchto tří hypotéz: Díky hotspotům dojde v jejich lokalitě brzy ke zvýšení míry identifikace nově příchozích migrantů, sníží se počet nelegálních migrantů cestujících z lokality hotspotů hlouběji do EU, a že hotspoty dokáží urychlit rozhodovací proces toho, co s migranty dále. Práce má čtyři kapitoly. První kapitola vysvětluje základní pojmy této práce - migrant a uprchlík. Je tu vysvětleno, za jakých okolností nesmí být migrant vyhoštěn z EU. Druhá část se věnuje charakteristice migrační krize (2013-2016) a hlavním pilířům tehdejší azylové a migrační politiky EU. Třetí a čtvrtá kapitola se věnuje již hotspotům. Nejdříve je popisován vznik hotspotů, od prvotní myšlenky až po financování, věnuje se jejich fungování v praxi, popisu podpůrných týmů EU, možnostem, jaké má migrant, pakliže dostane azyl či naopak, když ho nedostane. Závěrečná kapitola je věnována zhodnocení hlavních...
|
|
|
Budování hotspotů s cílem posílit po Arabském jaru společnou ostrahu hranic
Svoboda, David ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce Budování hotspotů s cílem posílit po Arabském jaru společnou ostrahu hranic se věnuje analýze toho, jak záchytná centra (hotspoty) v Itálii a Řecku přispěly ke zmírnění migrační krize v Evropské unii, která v Evropě vyústila po událostech tzv. arabského jara. Tato analýza pracuje s daty, jako jsou počet migrantů v Řecku a Itálie, žádosti o azyl, s důrazem na roky 2015-2017. Tato práce pracuje na ověření těchto tří hypotéz: Díky hotspotům dojde v jejich lokalitě brzy ke zvýšení míry identifikace nově příchozích migrantů, sníží se počet nelegálních migrantů cestujících z lokality hotspotů hlouběji do EU, a že hotspoty dokáží urychlit rozhodovací proces toho, co s migranty dále. Práce má čtyři kapitoly. První kapitola vysvětluje základní pojmy této práce - migrant a uprchlík. Je tu vysvětleno, za jakých okolností nesmí být migrant vyhoštěn z EU. Druhá část se věnuje charakteristice migrační krize (2013-2016) a hlavním pilířům tehdejší azylové a migrační politiky EU. Třetí a čtvrtá kapitola se věnuje již hotspotům. Nejdříve je popisován vznik hotspotů, od prvotní myšlenky až po financování, věnuje se jejich fungování v praxi, popisu podpůrných týmů EU, možnostem, jaké má migrant, pakliže dostane azyl či naopak, když ho nedostane. Závěrečná kapitola je věnována zhodnocení hlavních...
|
host ::
RSS.